Score #2 (Únor 1994)

“Jednoduše zbožňujeme hry. Jíme hry, pijeme hry, dýcháme hry, myslíme jenom na hry a HLAVNĚ: PRODÁVÁME hry.”

Tomu se říká perfektní marketingový slogan, který skutečně na svou dobu platil a platí i teď nebo snad ne? Level na to šel zhurta a na kultovní:

“Sex je jako hry, jsou lepší, když jsou zadarmo.”

Na to se taky nedá jen tak zapomenout. Máme tu tedy druhé vydání časopisu Score a to, co mě právě zaujalo nejvíce byla Score prodejna. S více než 80 tituly k prodeji! Dneska to jsou raritní kousky, kam se na to hrabeme se svými tisíci tituly na Steamu. Škoda, že já teprve teď oceňuji mít hru hezky v krabičce. Score se v úvodníku smířilo s tím, že je a bude putovním magazínem napříč školními lavicemi v rukách chtivých pařanů. Taky se statečně postavili k pirátění, kdyby tak věděli o torrentech nebo Rapidsharu a to protiřečení si oproti marketingovému sloganu na konci úvodníku? Ale pánové… U hodnocení her taky ještě nemáme tak úplně jasno. Nejvíce asi potěší rozdělení obtížnosti, docela by mě zajímalo, jak by hodnotili obtížnost u her dnes. Myslím, že zatímco hra byla v téže době pro ně dětsky snadná, dnes může být pro vás náročná jako lockpicking v Kingdom Come Deliverance ve verzi 1.1. Pokud není, tak si pogratulujte! U novinek je vidět, že už hry začínají mít obrysy grafické vyšperkovanosti, na kterou jsme narazili až přelomem tisíciletí. Navíc řada z her, jako třeba SimCity 2000, se hraje dodnes. Ještě než přejdeme ke hře měsíce, musím připomenout, že se jednalo o nejvzácnější číslo Score v historii, vyprodáno! To hovořilo o tom, jaký hlad byl po herních časopisech.

My se hned přesuneme po novinkách do recenzí, kde tu máme pokračování kultovního vesmírného simulátoru Elite 2 s podtitulem Frontier, který na sebe v tomto Score zaslouženě strhává veškerou pozornost a titul hra měsíce. Už jenom proto, když si uvědomíte, že můžete dělat téměř cokoliv a to za cenu 2MB na disku. Takže zapomeňte na doporučení Privateeru z minulého čísla. Sam & Max Hit the Road získal hezké hodnocení, i když o něm hovoří František Fuka jako o úkrok stranou. Nicméně zásadní titul to bezpochyby je. Shadow Caster byla taková tehdejší mainstreamová bublina, o té obtížnosti bych se beztak jako dungeonový panic, hádal. Hired Guns je celkem evoluční dungeon, ale moc si nedokážu představit, jak by tohle fungovalo v současné době. Ve své době frčely samozřejmě hodně i strategie, zářným příkladem budiž titul Warlords 2, který bohužel nemá současnému hráči díky svému zpracování moc co nabídnout. Ale! Už zde můžete vidět debaty o hře přes internet a možnostech toho, jak můžete nastavit spoustu věcí než se vydáte do samotné bitvy. Na svou dobu jistě výsostná zábava. Hned po Warlords 2 tu máme další titul, který je dneska hodně velkou raritou ovšem v době Score č. 2 byly válečné simulátory běžnou herní kratochvílí. Dokáže si z vás někdo vůbec představit, že by dnes někdo četl manuál o 340 stránkách než by mohl vůbec ve hře aspoň vzlétnout? Jo taková to byla doba, ale pokud vás zajímá letectví, je to určitě dobrá pomůcka – řeč je o Falcon 3.0. A co takhle něco z #metoo kampaně? Ženy by jistě z Lost in Time měly radost, v roce 1994 rozhodně nebylo běžnou praxí, že byste hráli za ženu. Ano, v té době rozhodně nehráli hry jen kluci, ale genderově to prostě bylo nevyvážené, hanba! A pokud se budete Andrewem řídit, tak je Lost in Time povinný kousek do herní sbírky! Overdrive možná vypadá hratelně, ale tohle fakt hrát nechcete, to si radši vyhrabejte starý GameStar s Excessive Speed. Hra, která má ve svém názvu Terminator, vždy nemusí být dobrá, důkazem budiž podprůměrný kousek s podtitulem Rampage, akorát nevím, proč Andrew udělal z Bethesdy Bethsedu. Pokud vám nestačil Falcon 3.0, možná útěchu najdete v Amigáckém Combat Air Patrol. Pokud máte naopak chuť ještě na adventury, tak byste neměli minout hardcore adventuru s výstižným názvem Innocent Until Caught. Příběh a prostředí rozhodně nevypadá špatně, ale pochybuju, že by se někdo chtěl takto mučit, stačí si přečíst třeba poznámku o kombinaci předmětů, což nebývalo taky u adventur výjimkou, ale toto? Ještě budete plakat po Dark Souls! Nestačil vám Napoleon v Total War? Co takhle Fields of Glory? Jako edukativní věc pro zpříjemnění dějepisu bezpochyby super, ale dneska frčí Egypt v Assasins Creed. Ale kde mají ve školách pořád DOS (a že jich nebude málo), tak berte všemi deseti! Vystavíme si nad postel šmakózní poster ze hry SubWar 2050 a jdem dál smažit Dungeon Mastera. Vlastně počkej, ještě jsme to Score nedočetli…

Věřte mi, že návod na Ishara 2 se vám bude v pozdějších Score ještě hodit. Stejně člověk tyhle návody musí obdivovat i dnes. Toliko práce, já sepsal návod jen na Poldu 3 a co jsem se u toho zapotil! Co kdybych měl dělat návod třeba na tyhle pecky… A přichází kultovní Pařanský zákysník! Bez něho bychom byli v řiti. Gamesící stroje na CD disky, žjova! Važte si děcka těch vašich XBOXů a PS4, vážně… Vždyť vůbec nevíte o čem jsme my mohli jenom snít a přesto vám nezávidíme… Hry na SNES si vezmeme rychle, máme tu recenzi na běhačku-střílečku s názvem B.O.B., Super Mario Land 2, Popeye (toho za chvíli taky nikdo nebude znát, chudák), Tiny Toon Adventures – holt známé značky táhly… Na Sega systému zářil Aladdin a Cool Spot. V té době se vám ještě ICE snažil vysvětlit, co to je cool. Což se nedá doslovně přeložit ani dnes, ale všichni jsme COOL. Pak tu máme Rocket Knight Adventures, nejste už z těch “dětinskejch” her přejedeni? Dejte pokoj, tyhle hry taky klamou tělem, protože by si na nich dnešní haranti vylámali zuby. Tudíž dětem nepřístupno! Micro Machines nemusí být pro vás velikou neznámou. Na zbylé hry už se podívejte sami, o nic velkého nepřijdete a vrhneme se už skoro na závěr, protože už toho máte zajisté po krk. Bylo by chybou se vyhýbat i kultuře, i zde si můžete doplnit vaše mezery a podlehnout kouzlo tomu, co dříve frčelo. Třeba Clive Barker, s jehož jménem jsme se dočkali několika her a Monty Pythony musí znát aspoň trochu každý. Copak vy jste se nikdy nedívali v pátek večer na ČT2? A to je prozatím vše, těším se na vás u přehledu Score č. 3.