A je tu duben, za kamna vlezem, taky to znamená to, co se nějak v poslední době v herních magazínech vytratilo a to je aprílové číslo. Ti obezřetní z nás, už vědí… Ačkoliv ti ostatní budou tak dlouho počítat stránky, jestli jich je skutečně 150, až jim vybuchne hlava. A to není jediný aprílový žertík v tomto čísle, ale od obálky, která vás donutí si vydrbat prostor nad okem (prohrábněte radši obě a vystříkejte pokoj biolitem, oči poté obyčejnou vodou, zapalte Františka a… a dost). Jan Tománek spáchal sebevraždu, CD prošlo redesignem a můžete vyhrát nabušené Pentium PC – vzhůru do vrtání se v plakátu. Jan Eisler si trošku protiřečí – máme přece 150 stran, tak proč nejútlejší návodová sekce ever, eh? Nově se můžeme těšit rovněž na rubriku Rozhovor.
Score CD #28 – Dostalo konečně přehlednější nové menu, které se už moc neliší od toho, na co jsem byl zvyklý třeba z mého prvního Score CD (73). Z demoverzí vypichujeme Afterlife od Lucas Arts, I Have No Mouth… a evropskou premiéru dema Putty Squad.
A vůbec – Jak se vede? Ne, to se neptám já, ale tradiční řečnická otázka na úvod článku od Andreje, kde si probereme počítačové maniaky, Score, božstvo, Mamouliana a tak vůbec, další důkaz proč je Andrej pro nás pařanstvo takovou modlou a to pro velkou část i v současnosti (rok 2020). A hurá na rozhovor s Tedem Petersonem, vedoucího projektu TES: Daggerfall z dílen Bethesdy (na YT si můžete poslechnout s tímto člověkem, který již v Bethesdě nepracuje, přes tři a půl hodiny dlouhý rozhovor, doporučujeme pro fanoušky TES).
Zajímavé novinky aneb, kam jsme se to dostali, jaký je rok? To zase bude keců. Ještě je tam divně zakomponované preview na Azrael’s Tear.
Hurá vstříc recenzím a těm vévodí skvělá 3D adventura Normality. Dalším hitem je mechovské vraždění v Earthsiege 2 – Skyforce. Hardcore stratégové a milovníci „General“ série od SSI si přáli i od druhé světové odpočinout u fantasy, tak tady to mají – Fantasy General, akorát na ten odpočinek čas přeci moc nebude. Teď by to zase chtělo nějakou bezhlavou 3D řežbu s tankem na mozkový výplach – Assault Rigs libo jest? Lahůdkou je i šváboidní simulátor Bad Mojo, tak sice hrajeme teď za husy, chleby, ale švábovi dám přednost. Plošinovka s polonahou amazonkou? To je lepší než šváb, dejte tedy šanci Bermuda Syndrome. Mozkové komory už jsou zklidněné, takže čas je znovu probrat strategickými manévry v Battleground: Ardennes, ještěže je to tentokrát turn-based. Co zkombinovat Dooma a taktickou strategii robotických simulátorů – zrovna tohle si můžete vyzkoušet v Terra Nova: Strike Force Centauri. Že by už EA začala zlobit a pokud máte předchozí ročník nějakého sportu, nemá cenu si kupovat ten aktuální? Důkazem budiž další ročník NBA Live ’96. Nevím, co všichni na Civilizaci vidí, já nehrál ani jeden díl tohoto strategického fenoménu (asi taky kvůli tomu, že nehraju strategie a už vůbec ne ty, kde jde o boje až v několikáté řadě) a ani se za to moc nestydím, už na škole jsme s kamarádem nechápali její umístění na 1. místo žebříčků nejlepších her, třeba i ve Score (a že měl toho kamarád hodně nahráno). Omlouvám se za delší předmluvu, která slouží jen jako úvod k recenzi Civilization 2 (ještě nechápu ten zmatečný popis tohoto díla, taky aprílový žertík? Pokračování Civilopedie? Lepší bude, když si zkrátka toto Score přečtěte sami). Radši se odebéřu do vesmírných řežeb v Descent 2, to je pro mě mnohem srozumitelnější než nějaké enciklopedue… Jen mi připomíná, že bych měl všechny starší hry hrát na easy (stárneme, Contru jsem dohrával s prstem v nose a dneska ani neprojdu první úrovní, tfuj! Nevyse*eme se na ty hry? Nezačneme radši koukat na Slunečnou?). Nu, dobře, už mi začíná hrabat, chce to nějaké FMV – nabízím Ripper, detektivka a mihnou se tu celebrity jako Chistopher Walken nebo John Rhys-Davies, škoda té obtížnosti. Amiga strikes back s doomovkou Breathless. Jdeme na nechvalně proslulý fiktivní Score Hit – Vendetta: Oratory – mix dungeonu a adventury, už zarážející je, že je to jen na jednu stránku a navíc ten příběh… Aprílem může zavánět – Leo – Žhavá čísla, ale je to vážné, pěkná matematika, pro mladé junáky jako dělaná. Nu, radši budeme střílet s roztomilým vrtulníčečkem (aj tančíčkem) v Seek and Destroy. Amigově obšťastnění se vyloženě můžou v tomto Score rochnit a to i v případě další recenze Speris Legacy, rané jrpg? Howgh.
Následuje ta nejlepší část Score, hodinové zírání na stereogram, kde se skrývá božské Pentium… Vidíte to? Připomnělo mi to luštění obrázků u babičky ze starých Vlast a Ženy a život nebo kde to vlastně bylo, měl/mám to štěstí, že po chvilce ty obrazce vidím, dneska už se to asi moc nevyhrabe a ani nevím, jestli je to možné vidět přes mobil či PC obrazovku? No nic, beztak tam má… Ecco the Dolphin, nebylo to už tady někdy? Vhodné pro lákání mladých pařanek do svých doupat… Teda Bélo… To už jsme vážně na straně 86? V tý době bych z toho asi taky šílel. Rise 2: Resurrection, z této bojovky rozhodně šílet nebudete a teď budete mít další problém, se čtením následující recenze – Space Bucks, asi to dalo práci (nebo se to dá nějak ve Wordu přehodit?), ale jako fakt se to čte nehezky. Ještě štěstí, že se jedná jen o nemastnou, neslanou strategicko-obchodní hru. Být Score celé v tomto stylu, tak ho ještě teď obřadně spálíme za doprovodu Nugatových bubnů. Au, moje oči a… Co je zas tohle? Otočíme časopis (hlavu ne) a recenzi Manic Karts od Ireny si přečteme (ještěže to je aspoň psáno normálně). Motokáry necháme motokárami a jdeme si užít halloween! Tak tady jsem už taky dneska jinde a slavíme ho i u nás, každopádně tuhle adventurku s názvem Trick or Treat si užijete ve starobinci, adventuru Spud! Zase na jižním pólu. A co nám to přinesl Acclaim? D. D! Jako adventura, horrorová (mancarda pokojová). Co dodat ke strategickému kolosu Command & Conquer: The Covert Operations, snad jen, že nenabízí nic moc nového. A my se dostáváme v tomto „nafouklém“ Score ke klasice – Indiana Jones 4 and the Fate of Atlantis.
Co ty rodná čísla v Camelot klubu, to se smí? Asi ano, víte, co je MUD? Multi User Dungeon, MMORPG ve formě textu – i Anarchy Online byste vzali za vděk! V hobby hrách se podíváme na kořeny cyberpunkového Shadowrun. Batmana zná každý, ale že si dal po čuni třeba se strejdú Predátorem, to jsem nevěděl. Dopisy jsou plné bestiálních orgií a korupce, takže nic nového pod sluncem. Ještě pochválíme skvělého Arnolda v Indiana Jones a konec Atlantidy, Johnnyho Deppa v Nick of Time, následuje Věčná válka by Joe Haldeman v knižní sekci s Faring Westward od Tolkiena a čau příště za zvuků květnových sněženek.
Dozvi se více!
Návody
- Bad Mojo (130)
- Congo (124-126)
- Frankenstein – obrázky k návodu z minulého čísla (130)
- Chronomaster (118-121)
- Indiana Jones 3 (122-123)
Lordhellovo shrnutí MUST PLAY titulů ze Score č. 28
- Bad Mojo
- Indiana Jones 4
- Normality
Aprílová čísla jsem měl vždycky rád. Kromě pár žertíků, jako je třeba Dungeon Master 3 (o tom se nevtipkuje) jsem se vždycky pobavil. Ale k recenzím – Normality bylo tak ujeté, až mě to nebavilo. Fantasy General byla zase další General hra, která mě nebrala. Bad Mojo byl stejný problém jako Normality, nebyl jsem cílová skupina. Bermuda Syndrome se mi líbilo, ale z technických důvodů jsem se k té hře dostal až milion let po vydání. Civilization 2 byla skvělá hra a má své kouzlo i dnes. Descent 2 mě bavilo víc, než první díl, ale to orientování se ve vzduchu. To bylo občas složité. Každopádně, když nepočítám Indiana Jonese 4 a datadisk pro Command & Conquer, ten měsíc už nebyl pro mě. Nebýt toho, že to je aprílové číslo, asi bych byl zklamaný. Jen ta předělávka Fate of Atlantis by byla lepší, než Království křišťálové lebky.
Cena: 39,- Kč | Verze s CD – 133,- Kč
Počet stran: 100
Score Hit: Normality, Earthsiege 2, Battleground: Ardennes, Vendetta: Oratory
Score Classic: /
Plná hra: /
Šéfredaktor: Jan Eisler