Fallout

Fallout je další můj osobní klenot, ke kterému se snad každoročně vracím a můžu směle říct, že pořád je i po dvacátém dohrání, co objevovat ať už díky stále vznikajícím modifikacím a patchům (berte na vědomí, že hra je z roku 1997). Třeba do dnes jsem hru ještě nedohrál s nulovou inteligencí, staré Fallouty (1. + 2. díl) jsou ryzí esencí toho, co znamená RPG nebo pokud chcete – postapokalyptické RPG. Jak jsem psal třeba u recenzi na ShadowMana, kultovnost Falloutu je snad ještě větší a když ne v osobní rovině, tak v té všeobecné určitě, do dnes najdete snad i kolem sebe někoho, kterému se rozjasní oči poté, co uslyší slova jako Fallout, Black Isle nebo Level… I u nás na vesnici jsem našel aspoň 4 souputníky, s kterými se dalo debatovat o Falloutu dlouhé hodiny a vyzdvihovat jeho opojnou hratelnost. Se hrou mám spojeno hromady zážitků, které tu nemá cenu vypisovat (některé zmíním v recenzi), ale měl jsem tuhle hru spojenou právě s obdobím, které prožíváme v současnosti a teď výjimečně nemyslím “covid”, ale vždy jsem o vánočních (potažmo silvestrovských) svátcích se k Falloutu pravidelně vracel a s radostí dohrával, teď na to není tolik času, tak se s ním aspoň setkám(e) v podobě dnešní recenze a když si to tak vezmu, on se hodí i do toho “covidu”.

Tak to by bylo k předmluvě a můžeme se na to vrhnout, nejprve bych vás chtěl poprosit, abyste si ke čtení této recenze pustili něco od krále Elvise… Hotovo? Dobrá, můžeme začít. Fallout je legenda. Legenda, která nestárne. O tom jsem se opět přesvědčil. Je až neuvěřitelné, že hra už brzy oslaví 25 let své existence. O Falloutu jistě ví každý, hlavně ti, co čtou herní magazín Level, ve kterém se oba díly Falloutu objevily a pro mě je to stále to nejlepší, co nám kdy Level nabídl. Díky této hře, jsem si také oblíbil i Level. Vrátím se trošku do minulosti, k době, kdy jsem se s Falloutem setkal. Fallout je další z věcí, kde jsem začínal druhým dílem, vlastně jsem první díl jako “fullku” u Levelu prošvihl. Fallout 2 se stal pro mě hitem a říkal jsem si, tohle je ta nejlepší hra, kterou jsem kdy hrál. Jestli by se mě teď někdo zeptal, jestli jsem změnil názor, řekl bych ne. Fallout je pro mě tou nejčistší definicí pro čistokrevnou zábavu a odreagování. Brzy jsem na základní škole nakazil i mé kamarády a hodně jsme si o Falloutu povídali. Jednoho dne se mi naskytla věc, která mi zvedla tep. Díky dědové bývalé práci jsem se setkal s poněkud starším deváťákem. Dali jsme řeč a došlo i k Falloutu, herdek Fallout je fakt známá věc. Dozvěděl jsem se, že to je to nejlepší, co kdy hrál a že má jedničku!!! Díky němu jsem dostal možnost konečně si zahrát první díl této geniální věci, holt v té době (cca rok 2003) byl se sehnáním ještě problém, dneska mají děti GoG. Pustil jsem se do toho a zamiloval jsem se do toho stejně jako do druhého dílu, nedávno nadešel čas si ten zážitek znovu prožít. 

Už při prvním spuštění vás perfektně navodí na svou dobu skvěle zpracované intro. Fallout je výletem do zdevastované budoucnosti, do post-apokalyptického světa. Lidstvo je odjakživa odsouzeno ke zkáze. Neustálé války a sebedestrukční povaha lidí znamená jen to, že brzy nastane konec. Vědci vyvinuli zhoubný virus FEV, jehož další výzkum povede k válce. Černým písmem se pro všechny zapsalo datum 2077, kdy ať už Čína či Amerika, započala nukleární válku. Svět bude brzy k nepoznání. Hrstka lidí se stěhuju do krytů – tzv. Vaultů. Po válce nezbývá všem než začít znovu. Je čas vylézt z krytů a začít budovat. To neznamená ale, že bude po problémech, objeví se časem ještě horší. Začíná další výzkum viru a má přijít další válka, ale možná to někdo dokáže změnit, tím jste poněkud nečekaně vy.

Rok 2161 – od správce Vaultu 13, kde se daří lidem stále se vyhýbat zkaženostem světa venku, dostanete důležitý úkol. Potřebuje, abyste se sebrali a vyšli na povrch, jde o hodně důležitou věc a jste vybráni k opatření vodního čipu, který dokáže obnovit zdroje vody, s kterými je na tom “třináctka” hodně špatně. Takže se se správcem rozloučíte a jdete, nic jiného vám také nezbývá, zpět domů vás nechtějí pustit. Posbíráte trochu zkušeností ze zabíjení jeskynních krys a na konci jeskyně na vás vybafne světlo a kouzlo světa venku. Poblíž vidíte městečko Shady Sands, zajdete se tedy podívat, jestli tam náhodou nevedou vodní čip…

A tímto začíná vaše napínavá cesta plná dobrodružství a překvapujících objevů, začíná možná váš nejlepší zážitek z herního světa. Fallout je věc, která se zapsala většině hráčům do srdce zlatým písmem. Snad jen dodat, že druhý díl její postavení jen utvrdil. Fallout je definicí pro skvělou zábavu a fantastickou hratelnost a pokud na tom budete stejně jako já, tak se od hry neodtrhnete a nebudete mít klid, dokud ji nedohrajete a zaručuji vám, že se budete po celou dobu hry skvěle bavit. Snad každý by zde měl najít to, co má rád. Zabíjení všeho možného, kde si užijete hodně krve i poletující vnitřnosti všude kolem. Čeká vás skvělá akce plná podařených dialogů, do detailů rozpracovaný příběh a absolutně výborný herní systém, který je uživatelsky velmi příjemný a jednoduchý. Ve hře se za chvíli budete orientovat velice dobře a hlavně tento systém dělá ze hry hit. Po světě Falloutu se pohybujete lehkým klikem myší do té a té lokace, velká zelená kola představují města. Cestou se vám stane, že narazíte na skupinu krys, nájezdníků a dalšího, ovšem největší motivací pro procestování celé mapy jsou speciální lokace, ke kterým se ještě dostaneme. Pohyb ve městech je řešen real-timově, jakmile dojde k boji, aktivuje se tahový režim, známý třeba ze hry Jagged Alliance. Boje jsou řešeny atraktivně a na styl boje si brzy zvyknete a já si ani jiný způsob u Falloutu nedokážu představit. Pomocí všelijakých zbraní si párkrát vystřelíte na soupeře, dáte mu tah a čekáte až se dostane opět na vás, dokonce máte možnost zaměřit se na přímo určenou část těla a pálit do ní, paradoxně moc jsem tuto funkci nevyužíval, protože přicházíte o akční body, využil jsem ji snad jen u prvního párače při zásahu do očí a u jednoho chlápka jsem si ze srandy střelil do genitálií :).

Čím dál se dostáváte ve hře, tím trvají boje kratší dobu a na střelbu potřebujete méně akčních bodů, což je pochopitelné. Fallout je čistokrevné RPG a vaše postavička prodělává celou dobu značný vývoj a od prvních krůčků, kde jste mohli umřít kousnutím od potkana se vypracujete až na alfa borce (borkyni) v Energozbroji, který je skutečným strojem na zabíjení a většinu protivníků skolí na první ránu a je v určité podstatě neporazitelný. Takže na konci hry už pro vás nebudou ani supermutanti rovnocenným soupeřem. Na začátku hry si můžete vybrat z již připravených dobrovolníků, ale co by to bylo za RPG, kdybyste si neudělali svou vlastní postavu. Na začátku rozdělíte body klasicky jako u jiných RPG do: síly, vnímání, inteligence, štěstí, charismatu, hbitosti a odolnosti. K tomu si ještě vyberete tři schopnosti a poté během hry jednou za čas se vám nabídne možnost zvolit si tzv. perk, tedy další vlastnost, kterou si vylepšíte svou postavičku, tedy, že např. můžete unést větší náklad, lépe míříte, vstup do inventáře vás stojí méně akčních bodů atd. V průběhu hry si můžete vylepšit dokonce i své základní vlastnosti – tím mám na mysli sílu, vnímání…, takže na konci budete mít i klidně u většiny těchto vlastností desítku.

Cestováním si můžete dokonce k sobě přizvat další spolubojovníky. Od skvělého Tycha, který umí s brokárnou naprostá kouzla, přes naivku Tandi až po vašeho věrného a známého psa Dogmeata. Spolubojovníci jsou skvělým zpestřením hry a pokud máte poslední neoficiální patch, můžete s nimi skvěle kooperovat, nakazovat jim, co mají dělat a také je nutit měnit si zbroj, tato změna má vliv i díky poslednímu patchi na vizuální tvář vaší postavy, takže po polovině hry můžete např. vidět Tycha v Energozbroji.

Samozřejmě, že nejvíce si v této hře zabojujete, potkáte různorodé protivníky, od počátečních krys se dostanete k nebezpečným páračům, supermutantům, robotům a všelijaké další havěti, samozřejmě včetně lidí :). A jak je budeme rozkrajovat, upalovat, vymazávat…? Pěsti platí na krysy, na lidi už si budete muset pořídit pořádnou bouchačku. Pak se dopracujete k těžkým zbraním jako je gatling, raketomet, plamenomet… Mou nejoblíbenější normální střelnou zbraní byla odstřelovačka, ale poté, co jsem měl možnost používat energetické zbraně, už jsem se k ní nevracel. Pro mě jsou energetické zbraně to nejlepší a na jejich sílu nemají ani dva raketomety :), tedy pokud jste v těžkých zbraní pořádně vyučení, tak můžete se mnou nesouhlasit, ale já si budu stát za svým.

Nebojte se, že budete potkávat cestou jenom samé nepřátele, už jsem vám řekl o spolubojovnících, teď se dostaneme k ostatním kladným postavám. Hned v Shady Sands narazíte na normální obyvatele, kteří se poflakují po městě a vás si moc nevšímají, ale jakmile jim pomůžete a zbavíte je otravných radškorpiónů, budou vás zdravit a vážit si vás, ty nejdůležitější postavy poznáte jednoduše – při dialogu s nimi se vám u nich zobrazí animovaná tvář, takže je vám jasné, že Aradesh bude někdo významný. Hlavním zdrojem zkušeností jsou questy a prostě jejich plnění se nevyhnete a pokud si chcete hru, co nejvíce užít, doporučuju brát každý možný quest, prošmejdit celé město do posledního člověka. K tomu si můžete přivydělat i nečestnou krádeží, jen si dávejte pozor, aby vás někdo neviděl. Hlavně ve větších městech se nějaké zabíjení a kradení opravdu netoleruje a než byste řekli švec, jste pod kytkama. Je na vás jestli se budete ubírat cestou záporňáka či budete hrdina, který bude plnit questy bez nároků na odměnu, já jsem volil druhou cestou. V této hře se být záporákem moc nevyplatí, přijdete o řadu questů a zkušeností.

Cestováním narazíte na lokace, které mají každá pro sebe jiné specifikum. Shady Sands je takovou příjemnou rolnickou vesničkou. Junktown je město, o které se dělí dva vládci, má svůj hotel a kasino. Hub je zase město obchodu a Necropolis je zamořené zmutovanými ghouly, ve kterém nenajdete normálního člověka a takhle bych mohl pokračovat dále. Nejvíce vás asi zaujme lokace Bratrstva Oceli, která se od všech dosud navštívených měst liší svou vyspělou technologií a svým smýšlením se vlastně jedná o ty dobré. Díky Bratrstvu Oceli také narazíte asi na ten nejlepší artefakt v celé hře, nevím, jak vám, ale mně ze všech věcí přijde nejatraktivnější Energozbroj. V tomto skvělém brnění se budete cítit skvěle, navýší vám statistiky a abych se přiznal, tak jsem v žádné hře netoužil tolik po brnění jako tady. Energozbroj z vás dělá takového “nepřemožitele” nebo alespoň já jsem se v ní tak cítil. Jakmile ji dostanete, tak už ji nesundáte.

Tvůrci hry nám zpříjemnili průběh hry takovými bonusy – ano, mluvím o speciálních lokacích. Při cestování mapou můžete narazit místo blikajícího blesku indikující většinou bojové sekvence na blikající normální znak dostáního se na místo, to vám dává možnost se těšit na věci, které vás potěší a objevíte také něco, co je normálně nemožné. Speciálních lokací je celkem deset a vsaďte se, že se budete pokoušet je všechny najít. Určitě vás navnadím tím, že pokud najdete UFO (nejhledanější speciální lokace), tak získáte nejsilnější zbraň na kratší vzdálenost a fotku Elvise. Pokud zase najdete zpěváka Patricka dostanete 1 bod k charismatu a mohl bych pokračovat. Vraťme se ještě k Elvisovi, který je hlavně hvězdou dvojky a také se díky němu objevil velký poprask ve dvojce, protože se prý dá najít ve hře a můžete si s ním popovídat (bohužel se jednalo o dobře zpracovaný fake), rozhodně to vzbuzuje další zájem o dvojku. A na internetu najdete pár stránek, které vám nabízejí fotky ze setkání s Elvisem a návod. Holt Elvis je king a prostě vždy, když slyším Elvise, vzpomenu si na Fallout. Takže dá se říct, že mu i po smrti udělali pořádnou reklamu, také vám řeknu, že Elvis je skvělý a teď ho často poslouchám :).

Poté, co jsem hru dohrál, jsem si užil roli záporáka. Čekalo mě označení “Zabiják dětí” a moje dosud nekončící dobrota byla pryč. Cestou jsem narazil znovu na zpěváka Patricka, který mi dříve daroval bod k charismatu a až po ukončení hry jsem se mu pořádně odvděčil a zabil jsem ho, ale i tak jsem na lovce odměn nenarazil, asi jsem byl málo zlý. Při vybíjení Bratrstva Oceli jsem byl celkem překvapený. Čekal jsem, že to bude větší výzva. Ale nebyla, stačila kombinace raketometu s plazmovou puškou a hošánci neměli šanci. Nejvíce srandy jsem si užil v Hubu, kde se u vstupu do lokace kolem mě shromáždila skoro celá karavana – cca sedm lidí, úplně jsem si vychutnal, jak jsem vypustil raketu a ty kousky se rozlítly všude kolem a mně to nic neudělalo… ehm. Škoda je, že po dohrání hry nemáte ani motivaci pokračovat dál. Takže ten konec bez možnosti pokračovat je celkem na místě. U dvojky je už možnost pokračovat dál ve hře bez cheatu – u ní totiž na konci hry je nějaká motivace pokračovat dál. Hru si ještě užijete, když máte v New Renu možnost… to nechci prozrazovat. Každopádně uspokojila mě možnost na konci hry těsně před outrem za… zase bych málem pořádně spoilnul.

Málem bych zapomněl také na věcičku nazvanou Pip-boy, který slouží jako takový deník, v něm najdete záznamy o postupu, můžete si v něm přečítat holodisky a také si určit jak dlouho budete spát. Ano, hra myslí i na spánek. Jídlem a ostatním konáním potřeb vás hra neobtěžuje :), vlastně dá se říct, že se i na ten spánek můžete vykašlat a dopovat se stimpaky a drogami, ale ty drogy vám moc nedoporučuju.

Další věc, která dělá Fallout geniální hrou je nepopsatelná atmosféra a hratelnost, hru jsem jel několik hodin v kuse a nemohl jsem se od ní odtrhnout. Hra mě prostě skvěle bavila, neohraje se. A dá se říct, že normálnímu hráči v pohodě zabere dvacet hodin, což je slušná herní doba. Vliv na skvělou hratelnost má rozhodně příběh a prostředí, ve kterém se hra odehrává, dále ji ještě dotváří skvěle zpracované zvuky a nezapomenutelná hudba od Marka Morgana, která se vám prostě vryje do paměti a nikdy se neoposlouchá. No a nezapomínám na grafiku, která je i na dnešní dobu příjemná a pozoruhodně detailní, ať si říká každý, co chce, pro mě zastaralá není a nikdy nebude a jen podtrhuje atmosféru. Ještě jsem si vzpomněl na propracovanou češtinu, která je téměř profesionální a určitě víte, že čeština u Fallouta je známou věcí a rozhodně není na obtíž. Hlavně u tohoto druhu her je pro většinu hráčů čeština velikým kladem.

Pomalu se dostáváme do finále recenze, ale ještě jsem se nezmínil o záporech hry, zatím jsem celou dobu chválil a to je také v pořádku, ale Fallout má přeci jen pár vad na kráse, ale jaká hra nemá, že? Největším mínusem hry je jistě padání hry, které vás dokáže dovést k nepříčetnosti, nevím čím to je, ten důvod hledá hodně hráčů, ale prostě Fallout má ve zvyku na počítačích padat – mimochodem dvojka tento problém má také. A hlavně v Pohřebišti mi to padalo každých pět minut. Občas také pozlobí spolubojovníci (dvojka má tento problém vyřešený) a několikrát se mi stalo, že mi při otevírání různých truhel zablokovali cestu a nehnuli se, v tu chvíli vám nezbývá nic jiného než loadnutí předchozí pozice (nezapomeňte často ukládat!). Také mi vadilo, že nešly tahy urychlit a někdy když víte, že se něco poku*vilo a vy byste nahráli nejradši starší save, musíte čekat až všichni udělají svůj tah. Nejvíce frutstrující to bylo v Nekropoli, kde čekat než všichni udělali tah, to bylo na věčnost, ještě to byli ghoulové. Dlouho to trvá vašemu psovi, který se plazí jako šnek a k tomu má ještě slušný počet akčních bodů, ale dá se holt na to zvyknout, ono vám taky nic jiného nezbývá. Dále bych si ještě mohl postěžovat na to, že hra mohla být delší, mohlo být více měst, konec mohl být propracovanější a boss silnější, ale jako velké zápory to rozhodně neberu.

Nevím, jestli tvůrci počítali s tím, že se z Falloutu stal takový hit. Všichni už víme, kam se série v současnosti dostala a je mi trochu líto, co s tímhle kultem udělala Bethesda a hlavně prokletý Fallout 76. To už se prostě nevrátí, nejlepší by bylo pracovat s enginem dvojky a vytvořit jen nový příběh, novou mapu a lokace, to by se mi líbilo. Nové díly jsem ještě pořádně nehrál, ale jsem dosti skeptický, aby hra obsahovala to nepopsatelné kouzlo, které má jednička a dvojka.

Zbývá ještě dodat, že příběh nekončí a o osmdesát let později se uvidíme ve Falloutu 2. Myslím, že je čas oprášit staré cd a vrhnout se do toho znova. Jak jsem už několikrát zmínil, Fallout ani po těch letech neztratil své kouzlo a s nově vydaným neoficiálním patchem 1.3.4, který opravuje hafo chyb, přidává do hry NPC mod a děti a další věci. Škoda, že se nezbavíte ani s tímto patchem padání hry, ale opravdu stojí za to znovuzahrání, ještě dodat, že se fanoušci hry postarali i o úpravu češtiny, aby vám šla korektně s touto verzí – obě skvělé věci a dalších spoustu věcí o této skvělé hře najdete asi na největší cz fan stránce – http://madbrahmin.cz. Tuhle pecku minout by byl hřích a nehorázná ostuda.