Jak začít článek na hru, která je legendou ve svém žánru? Chtělo by to něco zajímavého, oduševnělého a nadčasového. Něco, co by čtenáře hned na první pohled posadilo na zadek. Zvláštní, nic mě nenapadá. Není to proto, že bych ke hře neměl, co říci, ale proto, že cítím pokoru, úctu a obrovský nával nostalgie, který ze hry přímo tryská. Pokud bych měl totiž vzpomenout na jednu jedinou hru, která mě opravdu ovlivnila, byla by to právě Indiana Jones and the Fate of Atlantis. Ano, o mou přízeň se hlásila a stále hlásí spousta dalších her, jako třeba X-COM, Civilization nebo Master of Orion, ale pokud bych vzal žánr adventurek, je „Indy 4“ hra, která mě ve své době (1992) naprosto uchvátila a na dlouhou dobu přilepila k monitoru. Samozřejmě, že nebyla jediná. Ve své době kralovaly adventurnímu žánru dvě společnosti – LucasArts (dříve ještě Lucasfilm Games) a Sierra, které chrlily jednu skvělou hru za druhou, Indiana Jones je ale příběh té první z nich.
Když George Lucas se Stevenem Spielbergem vytvořili první film se slavným archeologem, možná ani netušili, jaký dopad to bude mít na mediální svět. Film dostal čtyři pokračování (o kvalitě posledních dvou filmů se tu nehodlám rozepisovat), v televizi běžel seriál o mládí Indiana Jonese, v komiksových prodejnách a knihkupectvích jste mohli najít nové příběhy, a to vše se dostalo až do herního průmyslu. Když nepočítáme historické cosi podle prvního dílu, stojí za zmínku arkádovitá předělávka Chrámu zkázy z roku 1985 a pak až Poslední křížová výprava z roku 1989. To už byla klasická adventurka, která se přesně držela filmového příběhu. Ten byl ještě jednou zpracován, i když do provedení klasické hopsačky a pak byl čas na Fate of Atlantis z roku 1992.
Stejně jako v předchozích filmech, i zde se Indy vydá za nějakým mýtem. V tomto případě to je, jak už název hry napovídá, bájné potopené město Atlantida. Vše začne vtipným intrem, po kterém najde věc, která je s tím spojovaná a vydá se za kolegyní, historičkou Sophií. Spolu se tak vydáváte najít stopy, které vás zavedou do Atlantidy. Než tam ale dorazíte, podíváte se do různých koutů země, kde vás budou čekat hádanky a logické úkoly a v jedné části hry se budete muset rozhodnout, jakým směrem se vaše pátrání bude dále ubírat. Ano, do té doby nevídaná věc, hra vám nabídne tři možné cesty k dokončení. Dobrodružnou, akční nebo se Sophií. Osobně jsem většinou volil cestu se Sophií, protože hra tak dostává ještě další prvek, kterým je humor.
Zpracování je velmi podobné tomu, na co jsme byli zvyklí v případě třeba Indiana Jones and the Last Crusade nebo Secret of Monkey Island. Z toho si taky bere herní ovládání SCUMM, které bylo vytvořeno pro ovládání hry Maniac Mansion. V praxi to znamená, že máte pod hlavním herním oknem příkazy, které stisknete a vyberete objekt na obrazovce, se kterým chcete nějak pohybovat nebo komunikovat. Pravda, je to trochu zdržování, ale na druhou stranu to je stále lepší, než zadávat příkazy ručně, jako třeba ve starých hrách od Sierry. Po grafické stránce je tu pokrok od předchozí hry s Indym v hlavní roli, nejen v backgroundu, ale i v případě propracovanosti postav. Stále jsou složené z pixelů, teď už ale kvalitnějších. A po zvukové stránce je dobré mít CD verzi, která je už i namluvená.
Indiana Jones and the Fate of Atlantis je právem považovaná za jednu z nejlepších adventurních her všech dob. Na silném existujícím základu postavili scénáristé (například Hal Barwood, původně filmový scénárista pro Stevena Spielberga) příběh, který by mohl být hned zfilmován a dopadl by lépe, než poslední dva filmy. LucasArts měli původně v přípravě další hry s Indiana Jonesem. Iron Phoenix a následně Spear of Destiny. Obě dvě hry byly zrušené, jejich příběh byl alespoň převeden do komiksové podoby, stejně jako Fate of Atlantis. Tyto příběhy si můžete přečíst i v češtině ve sbornících Indiana Jones Omnibus od nakladatelství BBArt.
I přesto, že byl LucasArts původně zrušen poté, co Disney koupil impérium George Lucase, došlo k tomu, že vlastně nikdy nezanikl. Hry vznikají dále (například v blízké době má vyjít nová hra s nejslavnějším archeologem od Bethesdy), i když hlavně díky tomu, že si zapůjčují práva na danou značku a staré hry se nám naštěstí neztratily v dávné historii díky službám jako Steam nebo GoG. Jejich kabátek a herní mechaniky už jsou sice zastaralé, ale to nejdůležitější, příběh, zůstává s námi dále.