Býčí žába

Před dávnými a dávnými časy, přesněji v roce 1997, existovala společnost jménem Bullfrog. Tato společnost se značila svou originalitou, zábavou a nesmrtelností. Stačí si jen vzpomenout na první hry, jako třeba Populous (1989), Syndicate (1993), Magic Carpet (1994), Theme Park (1994) nebo pozdější Dungeon Keeper (1997). K většině her vznikla pokračování a měla obrovský vliv na další generace her, že v některých dalších článcích o této firmě budeme ještě určitě psát. Dnes nás ale zajímá jedna, Theme Hospital, budovatelská strategie z nemocničního prostředí.

 

Nemocnice na kraji města

Styl hry je jednoduchý. Vy jste manažerem, dostanete rozpočet, prostory a máte za úkol postavit prosperující nemocnici. Ono se to sice lehce řekne, ale není to zase tak jednoduché. Zpočátku ano, ale první dvě mise můžeme s odstupem času nazvat jako tutorial. Později už musíte zapojit šedou kůru mozkovou. Ale to předbíhám, začneme od začátku. Hned v prvním kole dostanete budovu nemocnice a peníze. Máte trochu času na to, abyste si vytvořili recepci, první ordinace a vybavení budovy. A nesmíme samozřejmě na personál, který hraje taky velkou roli. Zpočátku řešíte pouze kvalitu zaměstnanců, v pozdějších úrovních budete muset řešit i jejich specializaci (chirurg, psycholog) a samozřejmě školení. S tím se pojí i výzkum, který ve hře hraje taky obrovskou roli, lékárny potřebují nové medicíny proti neznámým chorobám, podivné nemoci potřebují speciální ordinace (například syndrom nafouklé hlavy vyléčíte tím, že vytvoříte místnost, kde pacientovi propíchnete hlavu a doroste mu správná velikost). Abyste to ale neměli tak jednoduché, máte v každém kole jiný úkol. Jednou je to pozvednout nemocnici na nějakou hodnotu, jindy máte za úkol vyléčit určitý počet pacientů. A to nemluvím o návštěvě VIP osoby, která vám ohodnotí nemocnici, nebo kritickou situaci, kdy musíte během určitého časového limitu vyléčit co nejvíce pacientů z vrtulníku.

 

Test časem

Nebudu lhát, Theme Hospital je moje srdcová záležitost. Hrál jsem ji v době vydání a průběžně ji hraju dodnes. Čím to je? Jednak nadčasovou ručně kreslenou grafikou, která je úžasně detailní a hlavně dokáže na první pohled zaujmout i po těch dvaceti třech letech od vydání. Určitě za to můžou i detaily, jako je třeba odstřel myší, vtipně zpracované nemoci, nebo zajímavé ordinace. A stoprocentně to je tím, že je hra opakovatelně hratelná i po několika dohráních. Dojít na konec sice zabere jen pár hodin, ale věřte tomu, že vás bude bavit i dále. A pokud ne, můžete se podívat na několik her, které inspirovala (například Two Point Hospital). A věřte tomu, že nebyly poslední…

0 0 votes
Article Rating
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x