Série tahových strategií Master of Orion do této doby čítá tři hry. Původní první díl vyšel v roce 1993 a vydala ho společnost Microprose, která má na svědomí takové strategické herní legendy jako X-COM, Civilization nebo Transport Tycoon. Už ve své době přinesla jednička revoluci v herním průmyslu. Kombinovala totiž vesmírné objevování, diplomacii a tahové souboje do jedné hry, společně s ekonomikou, nebo budovatelstvím. To vše v líbivém kabátku a s příjemným audiovizuálním doprovodem. I přes nesporné kvality jedničky, to ale bylo pokračování, které přineslo slávu této série.
Jako vládce rasy, kterou si na začátku hry vyberete, se budete muset postarat o to, aby vaše civilizace našla domov, aby byla spokojená a abyste byli v případě nouze schopni postarat se o nepřítele. Vezmeme to ale popořadě. Pokud začnu od výběru rasy, musím pochválit možnosti této hry. Na výběr máte samozřejmě lidstvo, nebo třeba jednoho z dalších devíti zástupců mimozemských civilizací. Každá rasa má své výhody, kdy třeba lidstvo je dobré v obchodu a diplomacii, Bulrathi jsou nejlepší v pozemních soubojích, nebo Silicoidům zase nevadí znečištěné ovzduší. Každá rasa má navíc předpoklady k tomu, aby měla nebo neměla ráda jinou rasu a samozřejmě jsou tu i rozdíly ve výzkumu.
Pokud chcete rozehrát hru, můžete sice jenom proti AI, ale nezoufejte, i tak vás na nějakou dobu potrápí. Hlavně v případě, že si zvolíte obrovskou mapu a pět nepřátel, což je strop, který tato hra dovolí. Aliance bude střídat válku, špioni budou krást nebo sabotovat, ostatní rasy vám budou přikazovat, co máte dělat a proti komu máte útočit… To teprve začnou ty pravé hry o trůny. Diplomacie hraje ve hře opravdu velkou část. Vy jako vládce můžete navazovat nové vztahy, navíc posilněné obchodem, nebo prostě postavíte obrovskou flotilu a všechny zničíte. A nebojte se, ve vesmíru je nikdo neuslyší křičet bolestí.
Pokud jsem zmínil diplomacii, musím říct ještě o dalším velkém aspektu hry, o výzkumu. Bez toho byste se nikam nedostali. Na výběr máte několik odvětví, například konstrukci, počítače nebo zbraně, které vám samozřejmě objevují nové věci, které můžete umístit do svých lodí. Ty si můžete taky sami přestavět k obrazu svému a vybavit si je tak, jak se vám zlíbí. Jelikož je toho k vyzkoumání opravdu hodně, mohou vám v tom pomoct i vaši spojenci, kdy s nimi můžete nějaké technologie vyměnit. Nicméně záleží na vás, komu a jak budete věřit, abyste třeba hodně nebezpečnou zbraň nevěnovali zástupcům rasy, se kterou jste každou chvíli v konfliktu.
Výzkum tu je ale i v rámci galaxie. Na začátku hry dostanete jednu z poloviny zaplněnou planetu, na které jsou vhodné podmínky pro život vaší rasy, několik vesmírných stíhaček a jednu koloniální loď, kterou budete vysílat osidlovat nové planety. Protože více obydlených planet rovná se více lidí a tudíž i více peněz za kolo. Těch peněz musíte mít dostatek, protože pokud obydlíte třeba planetu, na které budete chtít postavit Spaceport nebo obranou věž, bude vás to taky něco stát za každé kolo. Stejně tak továrny, nebo čističky atd. Když jsem na začátku zmiňoval ekonomii, tak v těchto případech přichází na řadu.
V prvním odstavci jsem zmínil styl hry, kdy se jedná o tahovou strategii. V dnešní době nese tento žánr označení 4X, což znamená: Explore (zkoumat), Expand (rozšířit), Exploit (vytěžit) a Exterminate (zničit). Do této kategorie patří i další slavná herní série od stejných tvůrců, která přišla o dva roky dříve, a to Civilization. Z této hry si tvůrci berou příklad, a proto je vlastně jen na vás, jak vyhrajete. Chcete vyvraždit ostatní rasy? Klidně. Nebo zaberete celou mapu? Můžete. Nebo budete mít se všemi alianci? Proč ne? Záleží to jen na vás, jak hru budete hrát. Osobně volím přátelskou hru se zaměřením na technologické výzkumy, které na konci přeměním do ničivé flotily s následnou genocidou.
Tato hra se sice dá škatulkovat jako vesmírný klon Civilizace, ale není to přesné. Spojením několika prvků z Civka do vesmírného prostředí a navíc s větší možností diplomacie došlo k tomu, že Master of Orion díky tomu byla úplně jiná hra, která se zapsala do dějin tohoto žánru. O tři roky později vyšlo pokračování jménem Master of Orion 2: Battle at Antares, které třeba podle mě bylo ve všem lepší a v roce 2003, tedy o celých šest let později od vydání dvojky, přišel Master of Orion 3, na kterém už pracovali jiní tvůrci. To však bylo znát i na výsledném produktu, jehož hodnocení bylo chvílemi průměrné, jindy nadprůměrné. Kvalit prvních dvou dílů však nedosáhlo. V roce 2017 vyšel remake této hry, ale o něm si povíme někdy jindy…