Shadow Man Remastered

Úvod

Psát recenzi na Shadow Man Remastered se mi věru nepíše lehce, nejen, že to beru jako chvalozpěv pro Night Dive Studios, který si díky jazykové bariéře ani nemohou přečíst, ale hlavně kvůli tomu, že tohle nebude objektivní ani náhodou, ale vlastně ano, záleží na vašem objektivním pohledu k subjektivnímu názoru, vyvozující dohromady objektivně-subjektivně… – vybodněme/te se na to. Dobrá, na tohle jsem čekal a věru jsem si ani ve snu nepředstavoval, že se to může stát skutečností. Už při založení Legacy fan stránek jsem nepočítal s tím, že by se někdo našel, kdo by se byť jen zmínil o inspiraci touto hrou a hle před rokem byl oznámen Remaster a já teď po vyčerpávajícím dohrání, se jen snažím poskládat dohromady všechny dojmy. Studiu Night Dive patří mé obrovské díky, že mi umožnili si tohle znovu a naplno užít. Je to jako, když vyhrabete na půdě svou hračku z dětství (medvídka), ale navíc je vypraný a krásně voní.

Ne, nechci se pouštět do těchto patetických frází, na vymýšlení veršů a rétoriku je tu Dr. Batrachian. Je logické, že na Shadow Mana jsem se těšil, jak prase na zabijačku (a je to tu zase), celý čtvrtek jsem refreshoval web jako by mělo vyjít GTA6. Ani jsem nebyl ještě doma u počítače a Shadow Mana jsem měl okamžitě v knihovničce Steamu. Doma lehce posilněn alkoholem, na mě dolehla nostalgie, pustil jsem si remasterovaný soundtrack, hru stahoval, četl si komentáře, psal komentáře vývojářům a nakonec jsem jako správný geek uronil slzičku. Neříkám, že na to neměl vliv Krušovický Mušketýr, ale prostě je to návrat do roku 1999, první počítač, první velká a parádní hra. O to víc se mě dotýká, že česká herní média tuto věc naprosto ignorují, při tom tehdá, když první Shadow Man spatřil světlo světa, tak mu takové Score věnovalo i obálku a teď? Neříkám, že moje fanboyovské já nemá na můj pohled na hru vliv, určitě ano, ale já potřebuju, aby se hře dostávalo pozornosti, jakou si zaslouží. Proč? Protože chci pokračování v podobném duchu, pravý next-gen remaster a Peppera namlouvat nové hlášky, Tima Haywooda nahrávat novou variantu titulní melodie a další takhle komplexní zážitek a pohlcující hratelnost. A ne, komix mi nestačí.

Represe

Směju se těm, kteří na hře kritizují něco, o čem nemají ani páru. Po dohrání musím taky konstatovat, že přesně tohle je ten Remaster, který jsem si asi představoval, který jsem vlastně chtěl. Nebude určitě nic zvláštního, že remaster je hlavně pro fanoušky původní hry. Vyloženě si nedovedu představit, že by to oslovilo široké hráčské spektrum, ale přesto věřím, že ta základna není až úplně malá. Stačí se podívat do fanclubu na Facebooku, možná to těm vývojářům bude stačit, co to vlastně melu, vždyť já už jsem dostal vlastně to, po čem jsem toužil a kdo ví… kdo ví?

Příběh

Stačí si přečíst naši předchozí recenzi. Já vím, opakování je matka budoucnosti. Vezmeme to trochu od podlahy – Shadow Men jsou původně afričtí válečníci, kteří chrání lidstvo už po staletí, v roce 1999 padla role Shadow Mana na 32letého Mikea (to je náhoda), který si prošel amnézií, gamblingem, zabíjením a má ještě hodně velké štěstí, že narazil na Agnettu, voodoo kněžku, učitelku a milenku. Po nepříjemném rituálu je mu do hrudníku vpálena maska věčnosti a Mike dostane ten ctnostný úkol dostat se do říše mrtvých (Deadside), ze kterého zlo proudí a zachránit náš svět od hrozeb těch nejhorších pěti vrahů, co svět viděl společně s jejich vedoucí entitou, která se nazývá Legion. To všechno má navíc ještě kořeny z komixu, který spatřil světlo světa v roce 1992.

Jak začít?

Pravdou je, že i já jsem byl ze začátku překvapený, jak moc se hratelnost Shadow Mana změnila, přečetl jsem si několik věcí, proč se tak stalo a musím dát za pravdu vývojářům, že to je jen o zvyku a asi je fakt, že se mi hra ovládala takto asi lépe, do doladění snad zbylo jen u jistých nepřátel opravit zaměřování (hlavně u Averyho ty proklaté motýly, optional lock je přislíben do budoucna, ale nevím, jak moc to ovlivní tuto “novou” verzi ovládání). Ono by to chtělo asi taky uvést na pravou míru, abyste to dostatečně pochopili, takže v remasteru se nyní aktivně využívá klávesnice a myš, což je oproti původní hře rozdíl. Tam mi stačily šipky a “Y” s “X” na střelbu z levé a pravé ruky, teprve časem jsem se naučil využívat “strafování” a “lock-on”. Krom toho ještě přibylo tlačítko na rychlý výběr zbraní, které znáte z ostatních moderních her. Jak je vidno v našem streamu, tak jsem pořád staromilecky spíše využíval starý, dobrý inventář. Každopádně to určitě ocení konzolisté na gamepadu. Ještě zbývalo projít si nové grafické nastavení a to bylo vše.

Co je nového?

Hned na začátek je třeba zdůraznit, že co se týče rozestavění nepřátel, věcí… Vše zůstalo při starém a to je dobře! To, co tímto remasterem získáme je tak trochu Shadow Man, jaký měl přijít v roce 1999, pokud by tvůrci dostali dostatek času pro naplnění své celistvé vize, kterým se jim dříve nedostal. A tím mám na mysli nové osobní lokace pro Miltona a Marca. Naštěstí, můžu říct, že jsem šťasten, že se tehdá nezbavili Averyho a Jackovi lokace, které jsou přeci jenom ikoničtější, ale to vůbec neznamená, že by nové nikdy neviděné přidané lokace byly horší.. O tom dále. Krom toho je tu ještě další nová lanovková sekce v Asylum a ta se opravdu povedla. Nevím, jak moc mám spoilovat, ale čekají vás tu nové rozhovory, velké překvapení při vstupu do Wastelands (které někteří neuvítali). Spravené jsou náhodná setkání v lokacích Pětky. Jsou to maličkosti, ale fungují. Zapomněl jsem samozřejmě zmínit ještě novou hudbu, nové zvuky, vyleštěnější HD textury, lepší nasvícení, hezčí HUD… Trofeje! Jakožto správný hráč bych je měl získat všechny, ale nejsem si jist tím Immortal Voodoo Warrior – se savama ok, zkusím, streamovat zřejmě nebudu.

Velký důraz prostě spadá na nové lokace, důrazně doporučuji, což ostatně platilo i u originálu, místa v Liveside navštívit ještě před tím než nastane temnota, lokace tím získají úplně jiný feeling. Na tyhle věci jsem se těšil nejvíc, bohužel jsem se neprodíral tím, jak moc odpovídají představám původních tvůrců, či byla možnost využít nějaké “assety”, ovšem to na jejich atraktivitě nijak neubírá. Summer Camp na Floridě je plný toho, co byste čekali, samozřejmě, že tu narazíte na ošklivější věci, ale jsou tu bažiny, opuštěný důl, chatový komplex, vodní radovánky atd. Druhým nemůže být nikdo jiný než pochopitelně Marco, kór ten na tom dopadl chudák tehdá nejhůře ze všech tří a konečně dostal takovou pozornost a péči, jakou si zasluhoval. Ve svém šrotišti v Mohavské poušti figuruje taky nedaleká hospoda na způsob saloonu a samozřejmě nechybí ani jeho oblíbené disco! K tomu všudypřítomné zbytky gum, hodně psíků a zkoumejte velmi důkladně, narazíte na hodně jímavé překvapení! A to platí ve všech těchto lokacích. Ani u Miltona nezapomeňte zajít do kina. Asylum rovněž nepřišlo zkrátka, dostalo charakteristické kulisy, je libo špičky? Opak čističky je špička, ne? Chcete-li Experimentation Rooms – všudypřítomné zelené “blé” a nechutné experimenty na embryích, společně se základem pro budoucí Trueformy. Zkrátka nové lokace se povedly a je to příjemná satisfakce za to, že jsme o ně tehdá přišli. Každopádně ačkoliv to nerad říkám a je to taky tím, že jsem zhýčkaný z originálu, ale možná mi přišly nové lokace až moc chaotické, což nechci brát jako výtku a taky za to může to, že je prostě ještě nemám zaryté do krve jako lokace původní, ale hlavně v Asylum mi vše splývalo dohromady a byl zázrak, když jsem se vymotal i s poslední duší. Bude to prostě mnou. Každopádně se tím krásně smazal ten deficit mezi pobytem v Liveside a Deadside.

Co mi schází?

Škoda, že nepřibyla nějaká další dušní brána s Book of Shadows 2021 verzi nebo ještě nějaká další lokace, co takhle 12 dušních úrovní? (to už bych byl asi fakt náročný a ani by se pak nejednalo o remaster). Ono těch nuancí je tam víc, ale ty poznají jen fanoušci. Třeba by mě zajímalo, odkud se přestěhovaly ty duše, které jsou nově v Asylum: Experimentation Rooms? Opravil bych respawn nepřátel, který byl při teleportaci medvídkem ve stejné lokaci v originálu bez vlivu. Co se týče nějakých technických problémů, tak jsem objevil jen jednu šouplou texturu u výklenku a hra mi 2x spadla, což neberu jako něco fatálního (navíc to bylo jednou způsobeno tím, že jsem sežral dvě duše najednou, což by spadlo i v originále – bacha na to). Možná mě ještě zarazily animace s Nettie a Jauntym, které se pořád opakovaly, bez toho aniž by se i po návštěvě vrahů odehrála lekce od Nettie, že je potřeba rituál L’Eclipser. U mě je to fajn, ale pro nováčky to může být problém, ale zase nevím, jak moc je to chyba remasteru. Ono vůbec nováčci budou lamentovat, kde je mapa atd. Poradím jim papír a tužku a psát si, i mně by se hodilo napsat, kde se nachází skryté stěny pro Flambeau – třeba.

Závěr a tak

Otřepaná fráze “the best just got better” tady sedí, jak Avery Marx k The Five. Night Dive si uvědomili moc dobře, co mají dělat. Co změnit, co přidat a hlavně na co vlastně vůbec nešahat. Věděli, že nemůžou rozbíjet něco, co už bylo k dokonalosti vytvořeno před tím a jen přidali hezčí kabátek (stále tak, aby se nenarušil duch původní hry) a doplnili věci, co se před tím nestihly. V čem tkví vlastně to celé kouzlo hry? Je to dokonalý balanc po stránce herního designu, audiovizuálního zpracování, pohlcujícícho příběhu, konceptu levelování, skutečně viditelného progressu, návykové “metroidvanie” (aniž by vás to štvalo), chytré souboje, Liveside-Deadside a setsakramentsky návykové hratelnosti. Unikátní celistvý obrázek zanechávající dlouhotrvající dojem. Jenže to se asi nedá ani vyčíst z videí nebo z obrázků, to si musí člověk zkusit na vlastní kůži. Shadow Man Remastered sice není pořád úplným user-friendly zážitkem, ale pokud jste se toho vždy báli, je nejvyšší čas to aspoň zkusit. Třeba TO tam najdete, třeba ne, ale mně stačí, co Shadow Man znamená pro mě a jsem rád, že takto postižený nejsem ani zdaleka sám. Jen ty znaky už si na ruku propiskou kreslit nebudu a hlavně teď už nemusím nikomu dokazovat fanatismus, jaký k této hře chovám. Když se nad tím pozastavuji, tak asi žádná jiná hra mě neovlivnila takhle intenzivně. Asi je po těch letech jasné, která hra by si ode mě odnesla absolutní hodnocení. Nikdy jsem si to nechtěl přiznat, ale tohle je ona a už mě nezdržujte, jdu dozobat zbylé cadeaux. “I am the Lord of Deadside, Walker Between the Worlds, Immortal Voodoo Warrior! The horror. The horror. I embrace it…”