Kdybych měl vybrat jen jednu adventurku, kterou jsem za celou svou herní historii hrál, a která ve mně zanechala něco, co mě nutí na ní dodnes vzpomínat a hrát, musel bych dlouho přemýšlet. Opravdu dlouho. Mohla to být pohádková Legends of Kyrandia, lehce erotický Leisure Suit Larry, dobrodružný Indiana Jonas and the Fate of Atlantis, nebo to taky mohla být bláznivá hra Sam & Max Hit the Road, popřípadě adventurka s lehce apokalyptickým nádechem Full Throttle. A to se ani nezmiňuji o té spoustě dalších, které se na mně podepsaly. Proto je taky tento žánr můj nejoblíbenější. Adventure – dobrodružství. Dostanete na povel postavu (nebo více) a společně procházíte příběhem. A žánru se zde meze nekladou. Můžete mít předělávku komiksu nebo filmu, sci-fi, pohádku, detektivku nebo třeba horor. Opona se zvedá a na scénu přichází Gabriel Knight.

Jak je patrné z toho, co jsem psal o pár řádků výše, Gabriel Knight ve mně zanechal asi největší stopy. Třeba příběhem. Ten je zasazen do New Orleans moderní doby a vy se zde ujímáte role Gabriela Knighta, majitele jednoho z místních knihkupectví a spisovatele, který kvůli práci na své nové knize o vraždách podle voodoo, pomáhá místnímu policejnímu okrsku s pátráním. Což se ale projevuje na Gabrielově psychice, zdají se mu noční můry a vše má nějakou spojitost s rodinným odkazem. A co je to vlastně ten Schattenjäger? Na to už budete muset přijít sami.

Proč vlastně na hru tak rád vzpomínám a proč je to moje osobní jednička? Příběh je samozřejmě na prvním místě. Jane Jensen je dodnes jednou z mých nejoblíbenějších autorek her. Pro hru napsala příběh, designovala ji a režírovala. S malou asistencí od Roberty Williams, spoluzakladatelky herního studia Sierra On-Line, o kterém jsme na Pixelhuntu už mluvili a ještě několikrát budeme. Nicméně zpět ke hře. Jane Jensen měla už v té době (1993) několik zkušeností s hrami (Police Quest 3, Kings Quest 6, Space Quest 4 atd.) a zde dokázala všechno zkombinovat do jedné funkční detektivní mystery hry s prvky suchého až cynického humoru od hlavního protagonisty. Toto samo o sobě by sice bylo super, ale jsou tu i další prvky, proč je hra pro mě nezapomenutelná. Když už jsem zmínil Voodoo, nesmím zapomenout na New Orleans, které je s tímto fenoménem spojené. Příběh tak odkrývá nejen minulost a některé praktiky Voodoo, ale navíc se podíváte do lokací, která jsou s tím jasně spjatá (muzeum, věštkyně, hřbitov, místo vraždy…), což ještě umocňuje už tak ponurou a tajemnou atmosféru. A když už pořádný zážitek, tak i se skvělým hudebním doprovodem. Robert Holmes, manžel Jane Jensen, vytvořil skvělý hudební doprovod, kdy třeba úvodní melodii mám staženou v mp3 a jednu dobu jsem ji měl i v autě. Ale i další hudební motivy jsou tu výborné a jen dokreslují ponurost nebo tajemno New Orleans, které je kromě Voodoo spojené i s jazzem.

Další kapitolou audiovizuálních orgií je namluvení hlavních postav. Tima Curryho, který namluvil Gabriela, můžete znát z mnoha seriálů a filmů (Sám doma 2, původní TO nebo Muppeti – Ostrov pokladů), stejně tak Leah Remini (pro nás známou například jako manželku Kevina Jamese v sitcomu Dva z Queensu). Ta se zhostila role Gabrielovy asistentky Grace. Policistu Moslyho namluvil slavný Mark „Luke Skywalker“ Hamill, atd. A pokud by vám to stále bylo málo, je tu ještě grafická stránka hry, která je krásně a detailně propracovaná. Pravda, na dnešní dobu je to na velkých monitorech trochu utrpení, kvůli pouze jedinému rozlišení, ale vše je stále rozpoznatelné, spousta věcí je animovaná a na scénách se pořád něco děje, což budí dojem živého města.

Hra dostala skvělé pokračování v podobě interaktivní hry s reálnými postavami a sérii završila plně 3D hra, která vše uzavřela. Jelikož obě pokračování byla velice kvalitní a taky se zapsala do herní historie, určitě se tu s nimi ještě setkáme. Gabriel Knight se dočkal i knižní a komiksové podoby a dostal ještě k 20. výročí remasterovanou hru, která byla taky skvělá, ale lehce upravila nějaké skutečnosti oproti původní verzi. Nebylo to sice na škodu, ale fanouška to mohlo zmást.

Co říci závěrem? Z celého článku je jasně poznat, že jsem velký fanoušek hry. Ano. Pokud hrajete delší dobu a adventurky jsou vašim oblíbeným žánrem, dáte mi určitě za pravdu. Nemusí to být pro vás ta nejlepší hra, to netvrdím, každý má jiný vkus. Pokud ale máte rádi trochu té detektivky a mystery, pak věřím tomu, že i ve vás zanechala hluboké stopy a usadila se ve vašem pomyslném žebříčku oblíbenosti hodně vysoko.

0 0 votes
Article Rating
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x