Bylo, nebylo. V roce 1924 zabránil Albert Einstein Hitlerovi, aby překročil hranice do Německa a tím změnil chod dějin. To nebylo jen tak náhodou, Einstein kvůli tomu využil stroj času, aby se dostal do minulosti. Bohužel se historie změnila jen částečně. Pokud Evropu neovládlo Německo, bylo na čase, aby se vlády ujali Sověti, v čele se Stalinem. Spojené národy tomu ale nehodlají jen tak přihlížet a je pouze na vás, abyste změnili osud lidstva.
Takhle nějak se dá popsat kostra příběhu hry, která vyšla v roce 1996 jako alternativa k válečné strategii Command & Conquer od Westwood Studios. Ba, co více, tato hra je braná jako prequel ke klasické C&C sérii. Během hraní vídáte Kana, hlavního padoucha z C&C série, občas tu máte další náznaky propojení těchto her a v případě, že hrajete za spojence a vyhrajete, vytvoří se z jedné bezpečnostní odnože jednotka GDI. Pravda, druhý a třetí díl přináší paradoxy v časové lince, kdy tyto události už by se neměly odehrávat, ale úspěch série z nich udělal „hry z paralelního vesmíru“, ve kterém by se s válčením pokračovalo, aby se na konci vrátila návaznost na Tiberiovou ságu.
Dost ale o příběhu a časových paradoxech, jdeme na zpracování. To využívá stejný herní engine, jako Tiberian Dawn, první hra z C&C univerza, která vyšla o rok dříve. Nicméně styl a zpracování měly obě odlišné. Zatímco původní strategie měla sklony k sci-fi žánru a zaměřovala se na konflikt, ve kterém bojovaly dvě znepřátelené strany o nadvládu nad územím a zásobami Tiberia, Red Alert byl spíše fantasy, kdy v pozdějších dílech hry dostala hra i komiksový nádech. To ale bude za několik let, napřed je tu první díl, který přináší válečný konflikt mezi Spojenci a Sověty. Vy si vyberete stranu a povedete jejich armádu k vítězství. A jak jsem zmiňoval, oproti C&C jsou tu změny v grafickém stylu, kdy se souboje mimo jiného přesunou do zasněžených krajin, což samo o sobě vypadá velmi zajímavě a neokoukaně. To se projevuje i na designu budov, které jsou taky zasněžené.
Mezi další hlavní změny tu patří samozřejmě jednotky a budovy. Výbava spojenců je standardní, kdy tu máte různé menší tanky, humvee a několik dalších běžných jednotek, které vám budou povědomé z předchozí hry, Sověti využívají Tesla cívky, strážné psy, Mamutí tanky a další. Jsou velice efektivní v bitvách, ale jejich cena a údržba (náročnost na energii) je obrovská. Kapitolou je i možnost bojů na vodě, ale pokud k tomu nejste dotlačeni příběhem, toto je celkem zdlouhavé a ne tak zábavné, jako v případě pozemních bitev. A jelikož se za vše platí, musíte mít samozřejmě dostatek peněz. Ty vyděláváte sběrem surovin, jako třeba v Tiberiové sáze. Jelikož do výskytu Tiberia na Zemi ještě chybí hodně let, sbíráte zde Ore, zvláštní rudu, která vypadá jako zlato. Nebo jako drahokamy, pokud narazíte na pár míst, kde se vyskytují.
Po příběhové stránce jsme si už většinu řekli, kromě toho, že za každou frakci máte sérii misí, které musíte splnit. Někdy máte na výběr z více možností, ve výsledku ale stejně musíte obsadit Evropu, nebo ji naopak osvobodit. Pesimisté by mohli vidět návaznost na aktuální situaci ve světě, příběh hry je ale pouhá fikce. Každopádně máte mezi misemi filmové sekvence, které vás navnadí nebo informují na další misi, popřípadě posunou příběh dále. Tyto sekvence jsou výborné a určitě se na ně během hraní budete těšit. Dokonce v nich najdete i známé tváře.
Hraní příběhu je v Red Alertu super, ale to nejlepší přijde, když se spojíte s kamarádem nebo více lidmi a spustíte multiplayer hru. Tady začínají ta správná jatka. A navíc máte možnost vytvořit si vlastní mapy. Osobně bych řekl, že 99% hraní jsem strávil jen zde. A s nástupem Remaster verze, ze které jsou primárně obrázky ve článku, s tímto trendem úspěšně pokračuji. Dokonce byla už i opravená chyba, která provázela všechny C&C hry. Když totiž postavíte spoustu jednotek, hra spadne s příznakem Mismatch. To bylo alespoň ve své době obrovským prokletím této série a provázelo ji od začátku až po skvělé Generals.
Red Alert byl skvělý nejen po grafické a herní stránce. I hudba byla úžasná a úvodní melodie Hell March, která ke hře naprosto sedla, je nezapomenutelná dodnes a fanoušci si jí jsou schopni i po tolika letech pobrukovat. I další skladby byly výborné, pokud ale zavzpomínám na některé melodie z her, je tohle jedna z těch, která se nezapomíná.
Jak už jsem zmiňoval, Red Alert se dočkal dvou dalších dílů a několika datadisků (v případě tohoto dílu to byly dva – Counterstrike a The Aftermath), které do hry přinesly stovky map například od komunity hráčů, nebo některé nové jednotky. Druhý díl rozvíjel stávající bitvu mezi Spojenci a Sověty na americké a sovětské půdě, zatímco třetí díl přidal do konfliktu ještě japonce a opět předělal minulost zabitím Alberta Einsteina. To už ale bylo Westwood Studios zrušené a všechna práva patřila EA Games. To sice pak nechalo vytvořit Command and Conquer 4 a Generals, tím ale série definitivně končí a EA jen vydávalo balíčky, které obsahují všechny hry pohromadě. Až v roce 2020 se zablýsklo na lepší časy, protože vyšla Command & Conquer Remastered Collection, upravená verze Tiberian Dawn a Red Alert, včetně datadisků a dalších přídavných bonusů, na které pracovali původní tvůrci hry. A kdo ví, třeba se někdy dočkáme remasterovaných druhých dílů.
Co říct závěrem? Pokud si vzpomenu na Red Alerta, vzpomenu si na desítky hodin strávených v multiplayeru. Vzpomenu si na LAN párty, na kterých se tato hra vyskytovala a dosud ještě vyskytuje. A na hru, která byla ve své době mou nejoblíbenější strategií. Nástupci byli také velice kvalitní, ale atmosféru prvního dílu se jim už nepodařilo překonat.