Arkádové hry

Projekt Pixelhunt byl založen jako portál, kde vzdáváme hold hrám z našeho mládí, na které máme nějaké vzpomínky (šťastné, negativní, nebo jsme po nich jen prostě toužili, ale nemohli jsme se k nim dostat), případně v nás vyvolávají emoce dodnes. Už jsme tu mnohokrát psali o hrách, které jsme jako mladí hráli na počítačích a možná jen okrajově jsme zabrouzdali do vod konzolí, i když těm jsme se zatím ještě nevěnovali pořádně a odbyli jsme je převážně remakem nebo remasterem na počítač (například Halo). Ale stále tu je jeden zdroj vzpomínek a emocí, který jsme zatím ještě neprozkoumali a do kterého jsme ještě nezabrouzdali. Arkádové hry, které jsme hráli na herních automatech na různých poutích nebo v lunaparcích. Nevím jak u vás, ale myslím, že tohle bylo moje první pořádné seznámení se s hrami a hlavně s tím, co nám dokážou nabídnout.

Těch her je obrovská spousta, vždyť i třeba série Street Fighter takhle začínala, ale co mě nejvíce bavilo, byly arkády, takzvané Beat-them-up hry, které měly základní pravidlo: dostanete herní postavu, krátký příběh, který se zobrazí ve formě textu, statických obrázků, nebo dokonce animace a následně jdete se svou postavou k pravé části obrazovky, zmlátíte určitý počet nepřátel, dokud vám hra neřekne, že můžete jít dále. Takhle projdete několik scén, přijde na vás boss, který se vyznačuje především tím, že má podstatně více života, používá speciální útoky, které vám seberou celý život a po jeho porážce jdete do dalšího levelu.

Jednoduchý koncept, ale ve své době měl úspěch. Představte si pouť, ve které stojí maringotka, ze které se linou podivné zvuky a melodie a hluk mladých lidí. Je plná podobných herních automatů, u kterých se mačká mládež, na okraji obrazovky mají vyskládané mince (podle věku to byly 5 Kč, 10 Kč atd.) Jeden nebo dva mladíci kvrdlají páčkou (rozuměj joystickem) a mlátí do velkých barevných tlačítek a křičí na sebe, co má kdo dělat, pokud hrají nějakou kooperativní arkádu, nebo si nadávají, když bojují proti sobě. To je ta správná atmosféra, to je ta historická LAN Party!

Ano, her se na automatech vyskytuje neskutečné množství a vyrábí se dodnes. Někde jsem viděl i automaty, na kterých byl nejnovější Street Fighter 6 nebo Mortal Kombat, ale stejně tak se můžete setkat s motoristickými závody, nebo třeba leteckými simulátory. Záleželo tak pouze na vkusu majitele takové maringotky, jaké hry tam chce mít. Stejně tak i výbava, u některých her jste měli světelné pistole, kterými jste stříleli ve hře, nebo volant u závodních her. Vrcholem pak byly třeba makety motorek, nebo pohyblivé kokpity.

Tyto automaty se dají stále zakoupit třeba na Alze, připravte si ale kolem 15 tisíc za jeden. Je to tedy docela drahá záležitost, ale pokud bych si měl zařizovat pánskou hernu, rozhodně bych nad tím přemýšlel, hned vedle automatu se šipkami, biliárového stolu a baru. Ale to už jsme trochu odběhli od tématu. Původně jsem chtěl mít jen takovou krátkou předmluvu k recenzi na hru, ale vzniklo z toho zabrouzdání do minulosti k nové rubrice, kterou bychom chtěli oživit opomíjený Pixelhunt. Ale ruku na srdce, kdo z vás si po přečtení tohoto článku na ty herní seance taky vzpomněl?

A na co si vzpomínám nejraději? Je toho hodně. Od Excitebikes, přes Donkey Konga, Pac-Mana, Space Invaders, až po novější hry, jako byl třeba Asterix, Contra a hodně marvelovek, případně předělávek filmů. A my se tu na některé z nich podíváme důkladněji, protože si myslím, že i dnes, po třiceti letech od vydání, mají hodně k nabídnutí.