Oni

Další hrou, který mi uvízla v paměti na nekončícím listu her, co si chci zahrát bylo Oni. Když jsem o Konoko (hlavní hrdince) poprvé slyšel, bylo to v době, kdy jsem neměl o anime/manga stylizaci ani páru a ve své době to rozhodně nebyl takový fenomén jako je dnes. Všelijaké ryzí „JRPG“ mi úspěšně unikaly a když zabloudím ve své paměti, tak snad jen Septerra Core byla jedna z „podobných“ her, které jsem si chtěl zahrát, ale u SC jsem měl zase problém s angličtinou, kterou jsem neovládal ještě dostatečně na to, abych mohl hrát hry aspoň s anglickými titulky. Jenže to odbíhám úplně jinam. Oni mi krásně zapadá žánrově do 4 her, které jsem v poslední době hrál a dohrál – akční adventura z pohledu třetí osoby. A musím říct, že příště zvolím trošku jiný žánr, protože ačkoliv jsou všechny hry od sebe dostatečně odlišné, tento žánr hry se mi už trošku začíná přejídat, ale to není váš problém.

Nejvíc bych přirovnal Oni třeba k Fighting Force, který jsem si díky Oni vybavil, sice tady můžete i střílet, ale souboj na blízko svým tělem tu zastává svou primární roli. Hra si jako inspiraci bere Ghost in the Shell, v roli agentky Konoko se ocitáte v roce 2039 v nepříliš veselé verzi dystopické budoucnosti, kde světu velí zlé korporace a nejen zjišťujete, jak je vše kolem v řiti, ale pomalu odkrýváte i svou osobní minulost. K tomu, abyste se svým tělem dostali až k závěrečným titulkům, tak můžete (musíte?) ještě používat komba, abyste udolali těžší a těžší soupeře. Paradoxně jsem až do konce hry žádné komba nezvládal provádět a pokud se mi to náhodou povedlo, tak jsem nepřítele ani nezasáhnul a udělal si kombíčko pravidelně jen tak do vzduchu. Když jsem viděl pak videa na internetu, zřejmě jsem hrál nějakou jinou verzi… Ne, rozhodně nechci svádět své neumětelství na hru, ale ke konci hry jsem byl už tak frustrován, že jsem to chtěl dohrát s cheatem, který jsem dokonce aktivoval, ale po smrti z výšky (další častá možnost jak umřít) se mi přesto povedlo hru dohrát bez použití podvůdků. Ano, musím vás upozornit, hra nemá volbu obtížnosti a je docela obtížná, pokud teda šikovně „nekombujete“… Mně se nakonec vyplatilo tato taktika (včetně bossů) – běhat dopředu a kopat nepřátele do vzduchu nebo je ubíjet pěstmi z podřepu, o to více účinné, když byly ještě kolem otevřené dveře. Přesto jsem se bavil a je to jasný důkaz toho, že pro zdárné dohrání hry nepotřebujete komba. Oni v době vydání velkou díru do světa neudělala, ačkoliv za jejím vznikem stojí studio Bungie (ano, to Bungie, co má na svědomí všem známé Halo). Z toho důvodu mě docela překvapilo, že hra si udržuje svou popularitu dodnes hlavně tedy díky komunitě, která se věnuje modům a třeba přináší nová komba apod. Já tedy hrál původní verzi, ale rozhodně doporučuji se na to podívat.

Jak se u správné akční adventury sluší a patří kromě akce, si užijete i hádanky, hodně skákání a souboje s bossy. Už jsme zmínili, že budete hlavně bojovat na blízko svými pěstmi a kopanci, ale střelné zbraně tu jsou, občas se hodí, ale nepřátelé se k vám dostávají po většinu hry tělo na tělo, a tak jejich používání nemá na krátkou vzdálenost význam. Nejvíce se hodila smrtící „snajperka“, ostatní jsem moc nevyžíval, nepřátelé hodně vydrží, nábojů je nedostatek a navíc se s nimi špatně míří.

Na internetu koluje i ukázka gameplaye z chystaného Oni 2, kterého jsme se (jak bývá zvykem) nikdy nedočkali, ale to nic nemění na mém verdiktu, že hra je vlastně docela fajn. Když si ji nezahrajete, určitě o nic nepřijdete. Nejedná se o titul, který byste si museli kvůli nějakému výraznému prvku zahrát, ale přesto se jedná o dobře zvládnutou akční adventuru, která nenadchne ani neurazí, ale svou stylizací si vás i přes své sterilní prostředí a lehčí repetetivnost dokáže udržet až k závěrečným titulkům.