Už možná nelituji toho, že jsem se k této South Park hře nedostal v době, kdy vyšla. Těžko bych si ji užil i navzdory faktu, že jsme v té době South Parkem všichni žili a já byl veliký fanoušek. Sice intro vám vykouzlí úsměv na rtech a loga jako Acclaim a Iguana ve mně vyvolávají… ano, Shadow Man (no, tohle nemá se ShadowManem nic společného až na jméno vývojářů a vydavatele)… Nicméně potěší, že je vše v duchu South Parku, takže můžete hádat, co se stane s Kennym, když se jde podívat na logo Iguany zblízka…
South Park je obyčejná střílečka z první osoby, která běhá na modifikovaném enginu z Turoku 2 a máme tu i příběhové pozadí v podobě zeleného meteoritu obsahující koncentrované zlo z vesmíru, co si za cíl pro svou zkázu vybralo zrovna městečko South Park. Hodně připomíná svou barvou Loc-Nar z Heavy Metal F.A.K.K. 2, náhoda? Naši ústřední čtveřici do toho zapojí samotný Chef, který jim poví, co se děje a Stan, Kyle, Cartman s Kennym se vydávají podívat, co se to kurva děje a přiložit pomocnou (pomočenou) ruku. Teď už to bude na vás, na začátku si vyberete za koho budete hrát. Já jsem si vybral Cartmana (ono je to vcelku úplně jedno) a můžeme se vrhnout do série misí, kde budeme zabíjet zmutované krocany, poblázněné krávy, ufouny, klony, roboty, hračky a další havěť. Každá úroveň je rozdělená do menších sekcí a dočkáme se i soubojů s bossy.
Jakožto děti máme k tomuto úkolu netradiční výzbroj, hlavně sněhové koule a každá z nich má navíc alternativní režim střelby, což obnáší – co byste od South Park čekali – třeba pomočenou sněhovou kouli! Ano, sice trošku trvá než se „vyrobí“, ale silnější rána krocanovi uštědří devastující poškození a to se počítá, protože nepřátelé přicházejí ve vlnách. Na větší krocaňata a další nepřátele už je potřeba silnější arzenál, máme tu vrhač záchodových zvonů, nerfku, míče na vybíjku, metač krav, slepici nebo třeba smradlavé postavičky Terrance a Phillipa… Některé náboje můžete i znovu sebrat. Škoda, že nejsou moc účinné a i na nejnižší obtížnost je porod v pozdější fázi hry než nepřátelé padnou, zlatý Kiss: Psycho Circus.
Rovnou k věci – bohužel se jedná skoro o „Score Šit“, hraní bylo do jisté chvíle na pohodu, mohl jsem vypnout mozek a jen házet jednu kouli za druhou… Jenže někde v polovině hry se jakoby hra zbláznila a přišla čirá frustrace. Do teď nemůžu pochopit, co vlítlo vývojářům a designerům do hlavy. Hru jsem rozehrál na easy obtížnost, a proto jsem byl dost překvapen, když jsem se dostal k ufounské lodi, přes kterou jsem nemohl pokračovat dál. V tu chvíli jsem byl rozhodnut, že hra půjde z disku a nejradši bych ji dal odpad. To je přesně ten typ hry, kdy se uměle natahuje herní doba neustálými respawny nepřátel, ale to by se dalo ještě přežít… Jenže, když hrajete na lehkou obtížnost a vydržíte asi jen 10 ufouních střel, zatímco vy je musíte zasypat (když nemáte náboje do ostatních zbraní) asi stovkou (doslova) sněhových koulí, je tady zkrátka něco hodně špatně. Prostě to nechápu, do té doby to nějak šlo, ale tady je ten „difficulty spike“ naprosto nepochopitelný. Nebudu se nijak ospravedlňovat tím, že jsem ve výsledku využil cheat na nesmrtelnost (zadejte v Options dole v příkazovém řádku nalevo: „beefcake“) a hrál jsem dál. A to jen z důvodu toho, že jsem chtěl vidět outro a další „překvapení“, co bude následovat… Ve walkthrough na YT jsem nakonec zjistil, že se dá u ufonů dostat skrz „noclip“ k místnosti plné nábojů a bonusů, proto se taky dotyčný dostal dál, ale už jsem se k tomu nechtěl vracet a pochybuji, že by to můj dojem nějak vylepšilo – nejedná se tedy taky vlastně o cheat? Akorát, že já si ho musel vypsat do příkazového řádku? To je jedno, každopádně při průchodu dál jsem ještě hrál s cheatem, protože jsem neměl žádné náboje. Nevadí, nicméně dostal jsem se k bossovi této ufounské sekce a tady už jsem musel brečet smíchy, asi 15 minut jsem musel držet levé tlačítko myši, aby se ta hnusná blesková koule vypařila, to je hodně přes čáru – tohle má být zábavné? Následovala celkem „fajn“ sekce s továrnou na roboty, kterou jsem zvládnul bez cheatů a my se dostáváme konečně do finální 5. úrovně, kdy se postavíte posedlým hračkám. A jak možná správně tušíte, tady už jsem zase musel šáhnout k cheatu, seriózně jen doslova protrpět otravné návaly nepřátel, aby se konečně objevilo outro a já měl tohle za sebou. Jako pořád respawnující se malé tančíky, které se pomalu nedají trefit a vydrží 50 nábojů z nerfky… A pak doletěly ještě malinký netrefitelný letadýlka, no já tleskám, jenže ten engine na tohle není dělaný!!! A závěrečný boss bez cheatů? Ještěže to nemám na fyzickém disku, dozajista by letěl z okna. Omlouvám se, ale aspoň trochu musím ventilovat svůj vztek. Je mi to líto, ale tohle není prostě dobrá hra a ani ve své době, když měl člověk času dost a mohl opakovat úrovně dle libosti, vůbec si nedokážu představit tuhle slátaninu hrát na normální obtížnost a absolutně nemám vůbec žádný výčitky, že jsem hru dohrál s cheatama. Vlastně škoda, že jsem se vůbec do tohohle pouštěl… Takhle ne, tohle je líná a odfláknutá práce a prasácky zneužitá licence a je jedno, kdo za tímhle stojí. Alespoň si můžu zanadávat a ne jen chválit jako u ostatních her.
Licence South Parku a k ničemu? Jenom chodíte dopředu po velmi prázdném, sterilním prostředí a zabíjíte, chtělo by to více variability, humoru, vlastně všeho. Sice je tu pár nehratelných animací, ale je to prostě pořád dokola, logicky se to velmi rychle omrzí a nepomůže tomu ani hláškující Cartman. Možná, že to musela být větší legrace v multiplayeru, ale takhle to zůstává jen frustrující věc pro otrlejší fanoušky, u které je tentokráte herní doba, ačkoliv relativně krátká, hrozně na obtíž. Nedivím se negativním recenzím, protože už v roce 1999 (kdy hra vyšla na PC), to byla podprůměrná věc a nebýt licence South Park, tak by hra mohla skončit klidně v odpadu. Jakožto fanda South Park jsem se nakonec odhodlal a hodnotil bych hodně s přimhouřeným okem 3/10. Ještě chci zmínit, že licence u Acclaimu byla využita v dalších hrách jako South Park: Chef’s Luv Shack a South Park Rally. Chef’s Luv Shack byla série miniher a kvízových otázek orientovaná jako party hra a navíc spíše pro americké publikum, South Park Rally si zase představte jako Mario Kart rovněž zaměřený na hru více hráčů, proto se jim už věnovat nebudu, ale tohle jsem si musel prostě odškrtnout (bohužel). Vy rozhodně nemusíte, to vám spíše doporučím si pustit kteroukoliv epizodu ze seriálu…